LINEA NIGRA
 PŘERYV
  
 Z kraje noci si sen klestil 
 cestu z tvých vystouplých kostí.
 Klen, ještě v listí, u skla kotvil, 
 za ořeším, už bez něžností,
  
 zapráskalo pozdní prádlo,
 třískla garážová vrata.
 Jako bys přitlačil rydlo
 a šlo skrz, na stůl, přes skrytá
  
 místa, až na podloží strachu,
 kde tma zeje jen pouhý půlkrok
 od tvého spánku a s ní svrchu 
 stéká televizní klejotok. 
 NAVEČER
  
 přijdeš
 a už proutěné světlo
 hoří v hortenzii
 čas nic nevydrží
 pod oknem dva muži
 cizí fotbalem
 trvají do tmy
 a my proužkovaní záclonami
 držíme lem očí
 těsně nad spánkem
  
 pod obočím
 padají kaštany
 podkovat sen
 pod tělem bytu 
 STĚHOVÁNÍ
  
 v opouštěném bytě
 jen obrysy věcí
 zapadlé nebe
  
 nechme to tak
 bez úklidu
  
 pojďme za světlem
 višňových zavařenin
   
 LINEA NIGRA
  
 temný javorový kmen
 rostlý ze stydké kosti 
 ukazuje na slunečních hodinách 
 tvého břicha
 dlouhé poledne
  
 vzepřením 
 lokte či kolena
 se zklikatí
 jako když rybí hejno
 v úleku změní směr