VYŠISOVANÁ TRÁVA
Když odlétnou rorýsi, nastává čas vyšisovaných trav. Odkvetlých stébel přecházejících ze žluté v bílou. Komíhají se, Protínají se. Neklidné podmanivé struktury.
Ticho v poli: posečeno, zoráno, jen doběla odkvetlé trávy, laskavec, merlík, lebeda v úzkých lemech, ostrovech, souvratích;
odlétli rorýsi, skřivani a strnadi se skrývají v šustivém kymácení kukuřic;
krajina bez krajiny;
už bez barevných kontrastů, jasu, žáru a zpěvu;
ale ještě ne v nízkém světle, večerním chladu, karmínu, kraplaku, křiku v rákosí se houfujících špačků.
21. 8. 2015
srpen
dříve se stmívá
čas odesychá zevnitř
snad zahříží alespoň některé převislé větve
abychom ho zcela neztratili
zůstaneme uprostřed
vnitřní okraje jsou popsané
představami, listy, žilnatinou
vše vypadá soustředněji
přímluvně
než napíšeme seznam zítřejších úkolů
uspí nás milostný hlas cvrčivce
před odletem
nad ránem si jsem jistý
rorýsi slyší horu: pukliny, trhliny, růst stromů
tisknou zprávu pod parapet
na okraj vědomí
smět je pozdržet o týden, o dva
snad bychom se dozvěděli více
pochopili neuchopitelné
ale možná bychom ztratili veškerou řeč –
rorýsi, my i hora
zbylo by černobíle proužkované ticho
roleta znejasňující věci uvnitř i vně
ani světlo, ani tma
nad ránem si jsem jistý
chtěl bych se nechat zaslechnout rorýsy
