LINEA NIGRA
PŘERYV
Z kraje noci si sen klestil
cestu z tvých vystouplých kostí.
Klen, ještě v listí, u skla kotvil,
za ořeším, už bez něžností,
zapráskalo pozdní prádlo,
třískla garážová vrata.
Jako bys přitlačil rydlo
a šlo skrz, na stůl, přes skrytá
místa, až na podloží strachu,
kde tma zeje jen pouhý půlkrok
od tvého spánku a s ní svrchu
stéká televizní klejotok.
NAVEČER
přijdeš
a už proutěné světlo
hoří v hortenzii
čas nic nevydrží
pod oknem dva muži
cizí fotbalem
trvají do tmy
a my proužkovaní záclonami
držíme lem očí
těsně nad spánkem
pod obočím
padají kaštany
podkovat sen
pod tělem bytu
STĚHOVÁNÍ
v opouštěném bytě
jen obrysy věcí
zapadlé nebe
nechme to tak
bez úklidu
pojďme za světlem
višňových zavařenin
LINEA NIGRA
temný javorový kmen
rostlý ze stydké kosti
ukazuje na slunečních hodinách
tvého břicha
dlouhé poledne
vzepřením
lokte či kolena
se zklikatí
jako když rybí hejno
v úleku změní směr