PETR ČERMÁČEK

Skrčené dny. Zkrácené, zaťaté dny, kdy vytane, doléhá, co bys raději oslyšel, neviděl. Stojíš v odstavném pruhu, polykáš vítr, chceš se vymanit, udržet svůj směr. Nedokážeš nevidět „cenzurní zásah tuší uprostřed plátna s arkadskou krajinou“, a tak nezbývá než ho pojmenovat, urputně, neústupně.  Krátká spojení mezi obrazy zneklidňují, ale také přináší úlevu, možnost „oddrkotat ode dna.“ 

Po období delších textů, s dlouhými verši, s povahou proudu, přílivu, řeči, vyvstala potřeba po verších dvouslovných, tříslovných, po básních se zámlkami, dozněními, s obrazy vycházejícími z tenze mezi slovy či dokonce uvnitř jednotlivých slov. Kratší a krátké básně. Stačí i pouhá čtyři slova (závěrečná báseň Errata).

Protiváha. Krátké básně, kde vynikne každé slovo, kde je místo pro úsporný i úporný imperativ. Dlouhé básně, kde se kupí obrazy, sny, odkazy, převalují se přes sebe, variují se, vrací se. Básně, v nichž se lze z toho vymluvit, vemluvit se jinam. Básně, v nichž hledáme rovnováhu – hrajeme ovšem bayesovské hry, hry, v nichž neznáme všechna pravidla, hry, při nichž nevíme, jak si přesně stojíme.

Skrčené dny jsem Dobrému důvodu poslal v lednu, na začátku května přede mnou leží vytištěná knížka.
Krásně vypravená. Dobrý důvod!

SKRČENÉ DNY
brožovaná, 84 stran, 14 × 18 cm
Dobrý důvod, 2024