NĚKOLIK ČAR

Jen pár čar, jedna barva. Struktury, stopy. Do sebe zaklesnuté – ve smysluplném sváru, v rytmu, v harmonii, v pochybnostech. Nejen tuší a temperou. I do lina. Do básně. Krátké strofy. Zimní. Prolamované sny. Proseklé, prošité. Otisky, průsvity. Mrazivě jasné světlo po dlouhých šerých dnech. Výhled z okna na jemné sněžení do ojíněných korun borovic. […]

JDEME JEŠTĚ DO KOPCE?

Povídali jsme si s Radkem Štěpánkem. O Krajině – norské i naší. O Fysiologu a Skrčených dnech. O dlouhých a krátkých řádcích. O grafikách, kresbách, vyplaveném dřevu, ptácích. O Chocni, o Komíně. Vše pro TVAR 21/2024 věnovaný tématu Literatura a (ohrožená) příroda. Celý rozhovor najdete na webu TVARu a spolu s ním i básně z loňského a letošního […]

BESTIÁŘ V PROSTORU BOSKOVICE

Zvířata velká, zvířata malá, zvířata geometrická. Skutečná i neskutečná. Krajiny, fragmenty krajin, kameny, stébla, dřívka, struktury, záznamy letu rorýsů. Černobílé linoryty, dvoubarevné linoryty tištěné z dvou matric, kresby tuší, kresby tuší a temperou. To vše je zastoupeno na boskovické výstavě, která začala v pátek 8. listopadu večer. Výstava se koná v kavárně a kulturním a komunitním centru PROSTOR, […]

SKLON PÍSMA

Jsme městští ptáci: naše úniková vzdálenost se zkracuje, sledujeme rozmazané fotografie komíhajících větví, vlnobití trávy, pomlky, seznamy, čáry po nebi, nepsaný sklon písma. Pročítám své neklidné texty napsané po Skrčených dnech… Pročítám Wallace Stevense: „Děti, až najdou naše kosti, / nepoznají, že byly kdysi / čilé jak lišky na svahu; // … // a nenapadne […]