VARANGERHALVØYA

Poloostrov vytrčený do Barentsova moře. Na dohled starověké Hyperborei, země za severním větrem, v které setrvale svítí slunce… Oblázky hrachy, oblázky pěsti, oblázky hlavy, oblázky skály a mezi nimi pletence kelpů. Klasy ječmenice napodobují večerní světlo. U silnice stojí liška, neokázale, nebojázlivě, rzivá jak hlavy křemenáčů trčící z šíchy a zakrslých bříz, rozchodnice čerchuje vzpříčenou břidlici. […]

PRŮLEHY, PRŮHLEDY, PRŮSVITY

V devadesátých letech jsem v Modrém knihkupectví prolistoval a pročetl štosy knih a potkal skvělé lidi. Do malého prostoru se vešly desítky výstav, minikoncertů, autorských i jiných čtení. Moci tam znovu vystavovat, po dvaadvaceti letech (nechce se tomu uvěřit, že jich tolik uplynulo), je čirá radost. PETR ČERMÁČEK – kresby tuší, linoryty PETRA PICHLOVÁ – básně […]

STÁLE TO VIDÍM STEJNÝMI SLOVY

V obtýdeníku živé literatury TVAR, v čísle 12/2022 právě vyšlo patnáct básní, které jsem napsal v posledních dvou letech. PDF ZDE přenos  rád bych jim vypnul zvuka k otevřeným ústům dokreslil komiksové bubliny  mohly by v nich býtškrábance křižující desku stolunebo osikové listí  nulté vydánísotva udržitelnédéle než do rána večer  vyprávěj mi nejlépe o hudbě nebo o […]

KRAJINY / HLADINY / POBŘEŽÍ

Vzdorovat rozšiřující se nabídce na zničení světa kresbou. Tuší a voskem. Klid. Hladiny. Přílivy. Odlivy. Krajiny nezmařené člověkem.