LINEA NIGRA

PŘERYV
 
Z kraje noci si sen klestil
cestu z tvých vystouplých kostí.
Klen, ještě v listí, u skla kotvil,
za ořeším, už bez něžností,
 
zapráskalo pozdní prádlo,
třískla garážová vrata.
Jako bys přitlačil rydlo
a šlo skrz, na stůl, přes skrytá
 
místa, až na podloží strachu,
kde tma zeje jen pouhý půlkrok
od tvého spánku a s ní svrchu
stéká televizní klejotok.

NAVEČER
 
přijdeš
a už proutěné světlo
hoří v hortenzii
čas nic nevydrží
pod oknem dva muži
cizí fotbalem
trvají do tmy
a my proužkovaní záclonami
držíme lem očí
těsně nad spánkem
 
pod obočím
padají kaštany
podkovat sen
pod tělem bytu

STĚHOVÁNÍ
 
v opouštěném bytě
jen obrysy věcí
zapadlé nebe
 
nechme to tak
bez úklidu
 
pojďme za světlem
višňových zavařenin
 

LINEA NIGRA
 
temný javorový kmen
rostlý ze stydké kosti
ukazuje na slunečních hodinách
tvého břicha
dlouhé poledne
 
vzepřením
lokte či kolena
se zklikatí
jako když rybí hejno
v úleku změní směr