NÁVRATY ZA VRATY
V roce 1996 jsem se prostřednictvím kamaráda fotografa Míry Urbana seznámil s Patrikem Vlčkem. Stal jsem se pravidelným návštěvníkem dílny pro chrámové umění a sochařského ateliéru Miloše a Patrika Vlčkových na Petrově č.p. 5, proseděl hodiny v topolových křeslech, naslouchal dlátům, čichal pryskyřici a pil silné černé kafe…
Z našich hovorů vyvstal pak nápad využít sklad dřeva v bývalé kočárovně na pravidelná literární a hudební setkávání. První večer se konal 22. května 1997. Postupně zde četli a hráli, kromě mne, Patrika a jeho bratra Lukáše, Pavel Jirásek, Martin Stöhr, Bogdan Trojak, Tomáš Reichel, Pavel Petr, Jan Dadák, Robert Janás, Pavel Kolmačka, J. H. Krchovský, Zeno Kaprál, Petr Hruška, Jan Balabán, Petr Motýl, Zdeněk Mitáček, Ryby, Litava, Re či Yvetta Ellerová. V roce 1998 večery skončily, protože brněnské biskupství prostory potřebovalo pro vlastní činnost a desítky let trvající existence dílny (vznikla v roce 1939) tak skončila.
Petrov č.p. 5
Patrikovi
Po schodech protáhli večer.
Za vraty, dvorem, za kostelem
usedli do dřeva.
Vrbovými slovy rozdělovali ticho,
ruce vkládali do pilin
a žili jako sochy
v rytmu všehočasu.
(1997)
Opakovaně jsme si s Patrikem říkali, že bychom na večery chtěli navázat, připomenout si jejich příjemnou atmosféru… Nakonec k tomu došlo až letos. Jediné místo mohlo svou atmosférou na petrovskou dílnu navázat: zahrada Vránova mlýna, kde rodina Vlčkových žije. Obklopeni sochami Miloše Vlčka, příjemně rušeni vodopádem Ponávky a projíždějícími vlaky, drbaje kočky a psa, jsme s Tomášem Lotockým 14. července četli o moři, řekách, rybách, houbách, prarodičích, snech… V plánu jsou večery další, zatím je naplánován večer věnovaný poezii Lukáše Vlčka a vzpomínkám na Miloše Vlčka a petrovskou dílnu, a to na 28. července od 18 hodin.
