SKLON PÍSMA

Jsme městští ptáci: naše úniková vzdálenost se zkracuje, sledujeme rozmazané fotografie komíhajících větví, vlnobití trávy, pomlky, seznamy, čáry po nebi, nepsaný sklon písma. Pročítám své neklidné texty napsané po Skrčených dnech… Pročítám Wallace Stevense: „Děti, až najdou naše kosti, / nepoznají, že byly kdysi / čilé jak lišky na svahu; // … // a nenapadne […]

ZVÍŘATA NA SKLENĚNCE

Na výstavu linorytů a kreseb s motivy zvířat jsem se v Místogalerii na Skleněné louce v Brně domluvil už před několika roky, jenže přišel COVID-19, výstavu jsme odložili a pak mne zahltily jiné věci, které ji stále oddalovaly… Od 13. června 2024 však výstava na Skleněnce konečně je. Velká černobílá lina, malá barevná, kresby tuší. […]

SKRČENÉ DNY

Skrčené dny. Zkrácené, zaťaté dny, kdy vytane, doléhá, co bys raději oslyšel, neviděl. Stojíš v odstavném pruhu, polykáš vítr, chceš se vymanit, udržet svůj směr. Nedokážeš nevidět „cenzurní zásah tuší uprostřed plátna s arkadskou krajinou“, a tak nezbývá než ho pojmenovat, urputně, neústupně.  Krátká spojení mezi obrazy zneklidňují, ale také přináší úlevu, možnost „oddrkotat ode dna.“  […]

POUTĚ A KRAJINY

Ve TVARU 6/2024 mi vyšly čtyři delší básně, z nichž dvě jsou z krajin severního Norska. Báseň Škrabky jsem pak četl na poutnickém vyškovském večeru (knihovna Vyškov, 5. dubna). S poryvem jarního světla vytanula potřeba přidat k černé tuši zářivou temperu… Vše se prostoupilo: krajiny, světla, chůze, spočinutí. Básně ve TVARU lze stáhnout ZDE. Záznam z Vyškovského večera si můžete […]